Skijoring, canicros, aneb různé způsoby jak se honit za psem.
V Krkonoších jsme
běhali po horách, Eli přijela sice hubená, ale svaly by jí mohl
závidět leckterý pitbul :-) Velmi se nám osvědčily
postroj
,
opasek
,
šňůra s amortizérem
a hlavně botičky
,
vše od MANMATu. Jednu připomínku k
botičkám však mám, a to že se z vnitřku musí vystřihnout ostrá cedulka.
A nebojte se je pořádně utáhnout, poté vůbec nepadají. Pro ostatní
beardedky můžu doporučit velikost M. Díky botkám se Eli nedělaly koule
ledu mezi polštářky a ona pak vůbec nekulhala. Považuji je za naprosto
úžasné především na předních tlapkách, na zadních to není až taková
nutnost (nevím proč, ale zmrazky se jí dělají jen na předních
tlapkách).. A ono je opravdu nepříjemné, když jste rozjetý a pes si
vzpomene, že si musí okousat tlapky... Jediný problém je, že spousta
"znalců" to komentuje ve stylu "chudák pes". Uznávám ale, že vidět
beardedku, v botičkách a ještě táhnoucí zběsilého běžkaře je trochu
silné kafe.... ;-) Ze začátku toho moc nevydržela, takže to bylo chvilku
tahání a pak okolo nás pobáhala na volno. Po 14 dnech už tahala celkem
slušně :-)
Budeme to dál zkoušet i na suchu, časem dáme vědět jak nám to jde ;-)